Uma

Já jsem Uma a je mi 5 let. Sloužila jsem lovci ve Španělsku. Když mi byly tři roky a nebyla jsem už tak rychlá a hbitá, zbavil se mě, ikdyž jsem ho měla ráda… Naštěstí jsem neskončila jako plno mých dalších kamarádů někde pověšená, nebo vyhozená na ulici. Ale vlastně jsem měla to štěstí a odvedli mě do jednoho z těch lepších útulků, kde nás nezabíjeli.

Onen útulek spolupracuje se spolkem v ČR. A víte co ? Nabídli mě jedné moc fajn rodině, která si na mě pěkných pár měsíců (protože Covid) počkala. Ale myslím, že to stálo za to. Oni to říkají taky a mají mě moc rádi. I já je. A vlastně, když jsem přijela, moje adoptivní máma měla o něco vetší bříško, než je takový ten standard, řekla bych – a za necelé tři měsíce po mém příjezdu se tu vyklubalo něco malého, ukřičeného, co jsem přijala za své a mám tu holčičku docela ráda.

Sdílení: